Tušíte, co je mantl, prkenice, tretka, pinetka nebo třeba žargon? A když se řekne „Šel facír na špacír“, máte představu, kdože to kam vlastně kráčel? Že ne, ale rádi byste to věděli? Tak v tom případě si přijďte poslechnout písničky vyhledávaného hudebního skladatele Jana Kučery a talentované textařky a básnířky Hany Kašákové, které se takovými netradičními a třeba i pozapomenutými slovy jen hemží.  Bude se zpívat, hrát, ale i povídat o tom, jak taková píseň vzniká a jestli je lepší čekat na polibek Múzy nebo radši hodit pár zmuchlaných papírů do koše. Bude to legrace a možná přijde i facír!

Hudba: Jan Kučera
Text: Hana Kašáková
Zpěv: Markéta Šandová, Jan Dvořák
Cajón: Šimon Veselý
Kontrabas: Jan Kořínek

Jan Kučera
Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Tvoří kompozice symfonické, komorní i písňové, zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb. Bohatá je i jeho tvorba aranží – je autorem symfonických úprav písní Jaroslava Ježka a několika symfonických suit složených z písní a melodií z českých filmů. Jeho skladby provedla Česká filharmonie, Národní divadlo v Praze, Lotyšská národní opera v Rize, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a řada dalších divadel a orchestrů.

Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry. Vedle klasického repertoáru se zaměřuje též na skladby soudobých autorů, jež uvádí často v premiéře. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu. U příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009 s ním natočil pro Supraphon hymny dvaceti sedmi členských států Evropské unie. V rámci Dne české státnosti 2010 zrekonstruoval původní partituru Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky k němému filmu Svatý Václav z roku 1929, hudbu natočil na DVD a ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK provedl i s projekcí filmu v pražském Rudolfinu. V letech 2015–2021 byl angažován jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.

Působí i na operní scéně. Na Nové scéně Národního divadla v Praze nastudoval dvě krátké opery Dmitrije Šostakoviče – Antiformalistický jarmark a Orango – a ve světové premiéře svoji komickou operu Rudá Marie komponovanou na námět kultovního rozhlasového seriálu Rodinka Tlučhořových autorů Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse. V lednu 2016 nastudoval v Národním divadle operu La Cenerentola (Popelka) Gioacchina Rossiniho. Je autorem baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. Svoji všestrannost naplno projevil v projektu Wanted, kde společně s Dagmar Peckovou a Epoque Orchestra v pražské Lucerně osmnáctkrát uvedli scénickou podobu písní Kurta Weilla (2017). Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina.

Markéta Šandová
Vystudovala Taneční konzervatoř v Brně. Je profesionální tanečnicí, choreografkou, herečkou a také zpěvačkou. Jakožto letitá členka Černého divadla Jiřího Srnce procestovala např. Argentinu, Chile, Koreu, Kolumbii, Peru, Venezuelu nebo také Čínu. Jak v tanečních, tak i v hereckých rolích jste ji mohli vidět na řadě předních českých scén (Divadlo Semafor, Státní Opera Praha, Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, Divadlo Hybernia, Divadlo F. X. Šaldy, Divadlo Radka Brzobohatého atd.). Ráda se věnuje nejen divadlu, ale také natáčení filmů či jiných televizních příležitostí. 

Hana Kašáková
Narodila se v roce 1981 v Kutné Hoře. Vystudovala hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři a plánovala, že se stane herečkou. Na prknech, která znamenají svět, nabrala první herecké i životní zkušenosti, ale nakonec svou profesní dráhu nasměrovala jinam. Vystudovala publicistiku, tvůrčí psaní a management, což ji zaválo k práci reklamní textařky, které se věnuje od roku 2007. V roce 2019 vyšla její prvotina cílená na ženské publikum – Typologie volů (CPress). V roce 2020 se zaměřila opět na ženy – tentokrát trochu mladší – pro které napsala zábavnou příručku TO: Všechno o menstruaci (Albatros). Její třetí kniha 21 kalhotek (CPress) vyšla 2021 a zatím posledním počinem je knížka pro holky Doris píše dopis (CPress) z roku 2023.